Tchopl_020

Ústavní soud označil podnikání tzv. crash hunterů za rozporné s dobrými mravy

Dne 14. 2. 2018 vydal Ústavní soud ČR nález pod sp. zn. IV. ÚS 2043/17, v němž se zabýval ústavní stížnosti pojišťovny ve sporu se společností, která je tzv. lovcem dopravních nehod, o zaplacení doplatku pojistného plnění za opravu vozidla.

Poškozená majitelka havarovaného vozidla si jej nechala v servisu opravit, přičemž autoservis vyfakturoval poškozené částku přesahující 30 tisíc Kč odpovídající ceně opravy v autorizovaném servisu, přestože reálně provedl opravu méně kvalitní a s nižšími náklady. Pojišťovna uznala pouze škodu ve výši 18 tisíc Kč a uhradila toliko náklady na skutečně provedenou opravu. V autoservisu poškozenou kontaktoval tzv. lovec dopravních nehod a ta na něj postoupila žalovanou pohledávku spočívající v doplatku tvrzené ceny opravy. Následně tato společnost požadovala po pojišťovně úhradu tzv. objektivizované škody, tj. cenu v případě opravy ve značkovém servisu. Pojišťovna však odmítla zaplatit více, než skutečně provedená oprava stála.

Soud I. stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že oprava byla provedena i neoriginálními díly s nižší hodnotou, proto nemohla pojištěnci vzniknout škoda v žalované výši a následně nemohla být pohledávka platně postoupena na crash huntera. Odvolací soud naopak žalobě vyhověl s tím, že není rozhodné, zda a jak bylo vozidlo opravováno, a zda a kolik za něj poškozený vůbec zaplatil. Pokud jde o námitku pojišťovny parazitování crash huntera na systému povinného ručení, tak odvolací soud neshledal její věcné opodstatnění a uvedl, že je maximálně pochopitelná z lidského hlediska.

Pojišťovna se poté obrátila na Ústavní soud, který dospěl k názoru, že i přesto, že jde o nízkou částku, tak spor svým významem podstatně přesahuje zájmy pojišťovny, když tato problematika má poměrně velký společenský dosah.

Ústavní soud se již několikrát v minulosti zabýval problematikou náhrady škody způsobené při dopravní nehodě, přičemž vždy zdůrazňoval princip plného odškodnění za účelem ochrany poškozeného jako slabší strany. V tomto případě byl však spor mezi pojišťovnou a profesionálem, které se zabývá problematikou likvidace pojistných událostí.

Ústavní soud uvedl, že byť je dosahování zisku smyslem podnikání, tak se tak nesmí dít parazitujícím a právo zneužívajícím způsobem. Ústavní soud se postavil kriticky k podnikání lovce dopravních nehod a vyslovil vážné pochybnosti o tom, že by bylo v souladu s dobrými mravy, a tudíž že by mu mohla být poskytnuta soudní ochrana. Odvolacímu soudu pak vytkl, že nejméně těmito námitkami pojišťovny se měl zabývat.

Nález pak zdůrazňuje, že smyslem systému povinného ručení je ochrana poškozených a nelze připustit, aby na něm bylo parazitováno umělým navyšováním nákladů na odstraňování škod, čímž dochází k odčerpávání finančních prostředků, které by při poctivém jednání čerpány nebyly, což ve svém důsledku může jít k tíži všech pojistníků prodražením povinného ručení.

Ústavní soud dospěl k závěru, že odvolací soud porušil právo pojišťovny na soudní ochranu tím, že se pouze formalisticky vypořádal s jejími námitkami ohledně nepoctivého a nemravného jednání lovce dopravních nehod a současně zasáhl do práva podnikat. Rozsudek odvolacího soudu tedy zrušil a ten se bude věcí nyní zabývat znovu, přičemž bude přezkoumávat chování crash huntera z pohledu dobrých mravů.

Autor:  Mgr. Magdalena Szopová

mapa

Naše kancelář hledá za účelem posílení a rozvoje do týmu ve Zlíně asistentku/administrativní pracovnici

Advokátní kancelář Tschöpl & Partner, advokáti, Rechtsanwälte, Attorneys at Law se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 428/4, přijme za účelem posílení a rozvoje týmu do pobočky ve Zlíně, administrativní pracovnici.

Náplní práce je především zajištění chodu kanceláře ve Zlíně, vyřizování tel. komunikace se soudy a klienty, zpracování datové schránky, příchozí a odchozí korespondence, administrativní podpora s vedením spisové agendy, evidence spisů, práce s interními databázemi, jednoduchá podání a další administrativní činnosti.

Požadujeme znalost práce na PC – Word, Excel, internet, min. základní znalost AJ nebo NJ, spolehlivost, pečlivost, samostatnost, ochotu učit se novým věcem.

Nabízíme zajímavou práci pro tuzemskou i zahraniční klientelu, získání nových zkušeností, příjemné pracovní prostředí, pestrou náplň práce, podporu osobního rozvoje. Pravidelná pracovní doba 8 hod. /denně.

Nástup možný ihned. V případě zájmu zašlete svůj strukturovaný životopis na e-mail: kristyna.novakova@tschopl.cz.

 

037

Zavádí se placená otcovská dovolená

Dne 1. 2. 2018 vešla v účinnost novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „novela“), jejíž hlavní změnou je zavedení otcovské dovolené.

Otcovskou dovolenou může čerpat pouze pojištěnec, který je otcem dítěte, o nějž pečuje, nebo který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo věku 7 let. Uvedení termínu pojištěnec je zde rozhodující zejména pro osoby samostatně výdělečně činné a pro zahraniční zaměstnance, protože tito mají na otcovskou dovolenou nárok za předpokladu, že jsou účastni na pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Není ovšem možné nastoupit na otcovskou dovolenou kdykoliv po porodu dítěte, jelikož novela tento nástup limituje obdobím 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Otcové tak budou moct pomoci matce s péčí o dítě během šestinedělí.

Otcovská dovolená trvá 1 týden a je na pojištěnci, aby si sám určil, který den nastoupí na otcovskou dovolenou, což samozřejmě musí učinit v rámci výše uvedených 6 týdnů. A jak je to v případě péče pojištěnce o více dětí? Podle novely se taková situace považuje za péči o jedno dítě, a tudíž se její doba nesčítá podle počtu dětí v péči.

Novela v přechodných ustanoveních pamatuje i na ty, jejichž dítě se narodilo nebo kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů, v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti novely. Takovým osobám náleží nárok na dávku otcovské poporodní péče.

Výše tzv. otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. et Mgr. Petra Čechová

Tchopl_020

Co přináší leden 2018 za legislativní změny?

Datum prvního ledna bývá zpravidla spojováno s účinností změn v našem právním řádu – nejinak je tomu i v roce 2018. Níže shrnujeme ty nejpodstatnější.

– Zvýšení minimální mzdy ze současných 11 tisíc na 12 200 korun. Minimální hodinová mzda stoupne z 66 korun na 73,20 korun.

– V důsledku zvýšení minimální mzdy se zvyšuje též částka slevy na dani za každé vyživované dítě, kterou lze uplatnit v souvislosti s jeho umístěním do předškolního zařízení.

– Velká novela stavebního zákona – předmětné novele jsme již věnovali samostatný článek, který naleznete v archivu.

– Změny v daňovém systému – v oblasti daní dochází k celé řadě změn. Od 1.1.2018 platí nová pravidla pro uplatnění srážkové daně, nastaly změny u výdajových paušálů pro OSVČ a v neposlední řadě došlo k prozatímnímu odložení účinnosti dalších fází EET.

– Změny v pracovním právu – od ledna 2018 se zvýší nejnižší možné sazby stravného. Vzrostou i cestovní náhrady pro zaměstnance, kteří na služební cestu jedou vlastním autem. Kromě toho má zaměstnanec nárok na proplacení pohonných hmot, a to buď podle skutečně zaplacené ceny, případně podle paušálu stanoveného nařízením vlády.

Podrobněji o jednotlivých změnách a jejich dopadech Vás budeme průběžně informovat.

Autor: Mgr. Soňa Vojáčková

mapa

Mgr. Robert Tschöpl zapsán mezi rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze

Vážení klienti,

informujeme Vás, že náš kolega, Mgr.Robert Tschöpl byl jako odborník na spornou obchodní agendu se zahraničním přesahem s účinností od 1.1.2018 zapsán jako advokát mezi rozhodce stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze.

037

Rychlejší a jednodušší řízení před stavebními úřady, aneb co přináší novela stavebního zákona

Dne 31. července 2017 nabyl platnosti zákon č. 225/2017 Sb., který z největší části novelizuje stavební zákon. Novela nabude účinnosti dne 1. ledna 2018 a přinese řadu změn.

Jako jednu z hlavních novinek můžeme uvést zkrácení lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, kterým je např. územní plán nebo zásady územního rozvoje. Tato lhůta se ze tří let zkracuje na jeden rok a bude se počítat od nabytí účinnosti opatření obecné povahy. Od 1. 1. 2018 tedy dojde ke zvýšení právní jistoty těch, kteří podle nového územního plánu budou chtít využívat pozemek dotčený územním plánem, protože již po jednom roku od okamžiku schválení územního plánu nebude možné podat návrh na jeho zrušení. Zkrácení lhůty bude závazné i pro opatření obecné povahy vydaná před účinností novely.

Zrychlení postupu řízení před stavebním úřadem má přinést změna společného územního a stavebního řízení.  Současná právní úprava umožňuje společné řízení, avšak pouze tam, kde je příslušný totožný správní orgán. Novela však povolí sloučit i ta řízení, ve kterých jsou příslušné různé samostatné správní orgány. Právo požadovat sloučení řízení bude zavedeno kupříkladu pro stavby drah, dálnic, silnic, dále pro stavby k účelům těžby a zpracování a pro soubory staveb. Nejedná se o obligatorní úpravu, ale stavebník si vždy rozhodne, zda půjde cestou společného řízení, na jehož konci úřad vydá jedno společné rozhodnutí, kterým stavbu povolí a zároveň uvede, kde bude umístěna. Z logiky věci pak bude následovat jen jedno odvolání namísto dvou, což rovněž přinese zjednodušení celého postupu. Příslušným bude v této otázce stavební úřad příslušný k povolení stavby.

Dalšími přínosy bude rozšíření okruhu staveb, pro které postačuje ohlášení stavebnímu úřadu namísto delšího stavebního řízení. Jedná o stavby pro bydlení a rodinou rekreaci. Současná právní úprava povoluje ohlášení u staveb téhož druhu, stanovuje ale omezení v podobě celkové zastavěné plochy, konkrétně do 150 m2. Ještě větší volnost pak bude stanovena pro stavbu bazénů nebo skleníků, u kterých nebude zapotřebí ani stavební povolení ani ohlášení.

Novela zákona rovněž prodlužuje lhůtu pro pořízení nových územních plánů o dva roky, přenáší některé pravomoci obecných stavebních úřadů na speciální stavební úřady, spolky dále nebudou mít možnost stát se účastníky stavebního řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a zjednodušuje se postup při změnách územně plánovací dokumentace.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Kristýna Strakošová

Tchopl_013

Šikanózní insolvenční návrhy po novele insolvenčního zákona

Snad každý podnikatel si je vědom reálné hrozby pro jeho podnikání ve formě tzv. šikanózního insolvenčního návrhu. Postihování zjevně neopodstatněných věřitelských insolvenčních návrhů je v právním řádu ČR zakotveno již od listopadu 2012. I přes tuto právní úpravu se podávání bezdůvodných insolvenčních návrhů (na subjekty, které nejsou objektivně v úpadku) stalo v průběhu let jedním z nástrojů konkurenčního boje, jehož cílem je poškodit jinou osobu (např. vyřadit jiného podnikatele z boje o zakázky či vyvinout tlak na dlužníka k úhradě sporné pohledávky apod.).

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), která vešla v účinnost dne 1. 7. 2017 tak reagovala na zvyšující se množství šikanózních insolvenčních návrhů, kterými docházelo k zneužívání rozsáhlých účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

Oproti dřívější úpravě insolvenční zákon nyní umožňuje, aby insolvenční soud uložil navrhovateli pokutu za podání zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu až do výše 500.000,- Kč (dříve se jednalo o maximální částku 50.000,- Kč).

Novela insolvenčního zákona zavedla nástroj předběžného posouzení věřitelského insolvenčního návrhu. Insolvenční soud před tím než zveřejní návrh v insolvenčním rejstříku nově předběžně posoudí, zda je návrh důvodný. Pokud by soud však měl podezření, že návrh je pouze účelový, může nově rozhodnout, že po dobu 7 dní nebude návrh včetně všech dokumentů zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Během této lhůty by měl dlužník vyvinout maximální úsilí k tomu, aby soud přesvědčil o tom, že není v úpadku a docílil tak odmítnutí návrhu. Tato právní úprava se tak snaží předejít možným škodlivým následkům podání zcela nedůvodných insolvenčních návrhů.

Další obranou je rovněž povinnost věřitele složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,- Kč, resp. 10.000,- Kč (v závislosti na tom, zda je údajný dlužník právnickou či fyzickou osobou a zda je či není podnikatelem). Záloha se hradí s podáním návrhu a její nezaplacení má za následek zastavení insolvenčního řízení.

Novela insolvenčního zákona odstranila také problematickou úpravu v případech, kdy byl insolvenční návrh účelově podán u místně nepříslušného soudu. Takový soud před touto novelou nemohl v insolvenčním řízení sám postupovat a věc musel předat místně příslušnému soudu, což efektivně protahovalo řízení. Od července 2017 však může i místně nepříslušný soud činit opatření, která nesnesou odkladu, mimo jiné může rozhodnout i o tom, že se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku nezveřejní, či o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost. Šikanózní návrhy by se tak nemusely objevovat v insolvenčním rejstříku ani v případě, že byly účelově podány k nesprávnému soudu. Citovaná úprava je některými odborníky kritizována, neboť zasahuje do práva každého na zákonného soudce, nicméně uvedené je nutno poměřovat s úmyslem zákonodárce, kterým je v tomto případě především ochrana podnikatelů před šikanózními návrhy.

Až s postupem času se ukáže, nakolik se zákonodárci podařilo efektivněji ochránit podnikatele před neblahými účinky nedůvodných insolvenčních návrhů, nicméně již nyní se domníváme, že bez aktivní participace dlužníka nebudou výše uvedené nástroje dostatečně silnými pro zamezení případného poškození dlužníka.

Autor: Mgr. Magdalena Szopová

Tchopl_020

Dohoda o provedení práce a podpora v nezaměstnanosti? Brzy nebude možné.

Dne 29. 7. 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 206/2017 Sb., kterou došlo, mimo jiné, ke změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jednou ze změn je zrušení možnosti být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v případě současné existence pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce. Jako důvod této změny zákonodárce uvádí, že dohoda o provedení práce neposkytuje takovou míru ochrany zaměstnance jako pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti. Projevem slabší ochrany může být například absence účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. Pracovněprávní vztah uzavřený dohodou o provedení práce rovněž nevytváří podmínky pro trvalé uplatnění uchazeče na trhu práce.

Snaha zákonodárce je tedy především v tom, aby uchazeči o zaměstnání vstupovali do pracovněprávního vztahu, který jim zajistí účast na nemocenském pojištění a aby nebyli jednotliví uchazeči delší dobu vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Se vstupem novely v účinnost však osoby, které vykonávají práci na základě dohody o provedení práce, mohou tuto práci vykonávat a zároveň být vedeny jako uchazeči o zaměstnání ještě po dobu 3 měsíců od nabytí účinnosti této novely. Pokud bude osoba v pracovněprávním vztahu na základě dohody o provedení práce i po uplynutí této tříměsíční doby, tak bude vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání.

Zvýší se tímto krokem možnost uplatnění a jistoty tzv. „dohodářů“ na pracovním trhu? Nechme se překvapit.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Soňa Vojáčková