Tchopl_020

Náhrada škody v oblasti hospodářské soutěže

V současné době je projednáván návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, který transponuje směrnici EU č. 2014/104/EU. Zákon má přinést specifičtější úpravu zaměřenou na možnost snadnějšího domáhání se náhrady škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže.

Zákon zavede řadu změn a novinek.

Příkladem může být přenesení důkazního břemene na žalovaného, který bude muset prokázat, že k porušení pravidel hospodářské soutěže nedošlo. V současné právní úpravě to byl právě žalobce, který byl povinen prokázat porušení těchto pravidel, což bylo ve většině situací značně obtížné.

Za zmínku také stojí prodloužení promlčecí lhůty, která bude nově pětiletá a počne běžet až okamžikem, kdy se poškozená osoba mohla dovědět o škodě, o omezování soutěže a o osobě povinné k náhradě škody. Zároveň nepočne běžet dřív, než dojde ke skončení omezování hospodářské soutěže, a v průběhu řízení u ÚOHS dojde ke stavění běhu promlčecí lhůty.

Dalším zlepšením procesního postavení žalobce je stanovení povinnosti žalovanému nebo třetím osobám zpřístupnit informace, které podporují věrohodnost jeho nároku na náhradu škody. Toto se však netýká obchodního tajemství nebo důvěrných informací.

 

Autor: Mgr. et Mgr. Petra Čechová

Tchopl_026

Naše AK členem mezinárodní asociace advokátních kanceláří DIRO

S hrdostí informujeme, že se AK Tschöpl a Partner stala členem nezávislé sítě advokátních kanceláří DIRO (www.diro.eu), kterou tvoří 185 kanceláří v 25 zemích Evropy. S 145 advokátními společnostmi má DIRO největší počet členů německém trhu, 40 v ostatních evropských zemích.

DIRO představuje unikátní portfolio poradenských služeb napříč evropskými zeměmi a právními oblastmi. Díky jedinečné kombinaci lokální přítomnosti a přitom mezinárodního spojení najdou členové DIRO a jejich klienti vždy vhodného DIRO-partnera, který jim osobně a kompetentně poskytne právní pomoc.

Na území Německa hovoří o vynikající kvalitě poradenských služeb nadprůměrně vysoký počet specializovaných advokátů v řadách DIRO (65% oproti 20% na území celé SRN). Na území celé Evropy je to pak více než 1400 zkušených advokátů.

Těšíme se na spolupráci s kolegy ze sítě kanceláří DIRO a ještě efektivnější a kvalitnější právní pomoc našim klientům!


Druck

Obrázek 1

Odmítnutí poskytnutí zdravotní péče ve světle nového nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud ČR dne 2. 1. 2017 vydal nález pod sp. zn. I. ÚS 2078/16, kterým rozhodl o tom, že nelze právně postihnout lékaře, který neposkytne zdravotní péči dospělé a svéprávné osobě, která péči odmítá.

Na základě uvedeného nálezu byly zrušeny rozsudky obecných soudů, kterými byl lékař odsouzen za to, že neposkytl ani nezajistil lékařskou pomoc své matce, se kterou bydlel a která byla ve velmi vážném zdravotním stavu. Až po prohlídce přivolaným lékařem byla ihned odvezena do nemocnice, kde však po dvou týdnech zemřela. Stěžovatel se však před soudy bránil tím, že jeho matka jakoukoliv pomoc od něj výslovně odmítala.

Ústavní soud navázal na svou předchozí judikaturu, ve které se v oblasti poskytování lékařských služeb přiklání k respektování nedotknutelnosti osoby pacienta a jeho svobodné vůle, a dospěl k názoru, že pokud nelze poskytovat zdravotní péči proti vůli dospělé svéprávné osoby, tak takové neposkytnutí péče nemůže být ani protiprávní.

Ústavní soud se zabýval střetem povinnosti lékaře poskytnout lékařskou pomoc osobě, jejíž život či zdraví je vážně ohroženo, a právem takové osoby tuto pomoc odmítnout. Toto právo pak vychází z práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud pak zdůraznil, že respekt ke svobodě jednotlivců je základní hodnotou, na které je postaven český demokratický stát, a při respektování této svobody vůle do určité míry platí „každý svého štěstí strůjcem“. Ústavní soud uvedl, že je rovněž potřeba vzít v úvahu i zvláštní pozici lékaře, kdy ten má ve vztahu k pacientovi určitou převahu s ohledem na své vědomosti a je tedy nezbytné nastavit jednoznačná pravidla takového vztahu, aby se zabránilo případnému zneužité této moci.

Ústavní soud tedy uzavřel, že v konečném důsledku není možné zabránit svéprávnému člověku, aby odmítl lékařskou péči, byť by tento důsledek byl pro něj fatální. Osoba, která pak při respektování takového odmítnutí mu neposkytne potřebnou péči, se nedopouští protiprávního jednání.

 

Autor: Mgr. Magdalena Szopová

mapa

Jaké změny nás čekají v oblasti pracovního práva?

Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prošla do druhého čtení sledovaná novela zákoníku práce, která by z části měla implementovat předpisy Evropské unie a jako celek by měla působit coby koncepční novela. Jaké změny můžeme očekávat?

zavedení nového institutu vrcholového řídícího zaměstnance,

  • zakotvení úpravy práce z domova – tzv. homeoffice, především co se týče podmínek, nákladů, rozvržení pracovní doby či překážek v práci na straně zaměstnance,
  • úpravy u dovolené, např. zjednodušení způsobu jejího výpočtu,
  • úpravy u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – tzv. DPP a DPČ, když maximální možný rozsah konaných prací ve výši 20 hodin týdně se u DPČ má nově posuzovat za rozhodné období 26 týdnů (nikoliv 52 týdnů jak je tomu dnes) a u DPP má zůstat nezměněných 300 hodin ročně, v obou případech však nemá být práce na základě dohod vykonávána déle než 12 hodin denně,
  • zrušení jednostranného převedení zaměstnance zaměstnavatelem na jiný druh práce bez souhlasu tohoto zaměstnance,
  • a mnoho dalších dílčích změn – např. při doručování písemností zaměstnancům, v oblasti pracovní doby a její evidence, povinných odpočinků, přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, zápočtových listů a zapracování garance návratu zaměstnankyň a zaměstnanců na původní práci a pracoviště po návratu z rodičovské dovolené.

Konečnou podobu novely dnes ještě neznáme, protože může být poslanci a senátory přijata ve znění pozměňovacích návrhů. Pokud by nemělo dojít k výraznějším zdržením v rámci legislativního procesu, je účinnost novely nyní plánována od 1. 7. 2017, s výjimkou oblasti dovolené, která má nabýt účinnosti až od roku 2018.

Pokud chcete být na změny lépe připraveni, neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Kristýna Strakošová

top-book

Významné legislativní změny v roce 2017

Rok 2017 přináší řadu důležitých legislativních změn, zejména v oblasti práva soukromého.

V prvé řadě upozorňujeme na zákon č. 460/2016 Sb., který mimo jiné novelizuje řadu ustanovení občanského zákoníku. Do zákoníku se tak např. vrátí předkupní právo pro spoluvlastníky nemovitostí, dále se prodlouží lhůta, během které soudy přezkoumávají svéprávnost. Zákon nově zavádí i veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy. Vítáme také změnu ustanovení § 441 občanského zákoníku, na základě které je již jasně stanovena potřebná forma plné moci pro právní jednání formou veřejné listiny – nadále již bude postačovat plná moc s úředně ověřeným podpisem.

K létu 2017 se chystá velká novela zákoníku práce, nově bude upravena práce z domova či zaveden nový institut vrcholového řídícího zaměstnance.

Řada změn čeká též na podnikatele – zde upozorňujeme na novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který významně rozšířil výčet trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná.  Dále podnikatele čeká několik změn v právu obchodních korporací.

V neposlední řadě shrnujeme, že změny se dotknou kupříkladu též institutu oddlužení v insolvenčním zákoně, přestupkového práva či možností pořízení a poskytnutí spotřebitelského úvěru.

Pokud si přejete dozvědět se o legislativních změnách více, neváhejte se na nás obrátit.

Autor: Mgr. Soňa Vojáčková

037

Jak mohou dluhy jednoho z manželů ohrozit SJM?

Do společného jmění manželů (SJM) patří vše, co manželé nabyli za dobu trvání manželství, vyjma věcí osobního charakteru, věcí získaných např. darováním, děděním nebo náhradou nemajetkové újmy. Vedle aktiv do SJM občanský zákoník řadí také dluhy převzaté za trvání manželství. Výjimky tvoří (i) dluhy týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, (ii) dále dluhy převzaté manželem bez souhlasu manžela druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních či běžných potřeb rodiny, (iii) a dluhy, které manžel nepřevzal v soukromoprávním závazku, tedy např. povinnost uložena orgánem veřejné moci (pokuta), povinnost nahradit škodu způsobenou protiprávním jednáním nebo dluhy vzniklé přímo ze zákona, aj. – tyto dluhy se nestanou součástí SJM. Obecně však platí, že i výše vyjmenované výlučné dluhy jednoho z manželů, které vznikly za trvání manželství, ačkoliv do SJM nepatří, může věřitel vymáhat jak na výlučném majetku zadluženého manžela, tak na majetku ve společném jmění.

Důležitou otázkou je, zda může exekutor pro dluhy manžela, které se uspokojují ze SJM, postihnout účet a mzdu druhého manžela (nedlužníka). Exekuční řád pro uvedený případ stále umožňuje vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela dlužníka, ale mzdu nově od července roku 2015 již postihnout není možné.

Manželé, kteří se nacházejí v úpadku a zamýšlejí svou situaci řešit pomocí insolvenčního řízení, by měli prověřit, zda mohou podat společný návrh na oddlužení, který by pro ně mohl být v mnoha ohledech výhodný.

Jednou z možností ochrany majetku manželů je uzavření manželské smlouvy sepsané u notáře nebo zúžení či zrušení SJM prostřednictvím soudu. Podrobnější informace naleznete v našem newsletteru anebo nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Kristýna Strakošová

Tchopl_013

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů

V úředním věstníku Evropské unie bylo dne 4. 5. 2016 zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které nabude účinnosti dne 25. 5. 2018.

Nařízení rozšiřuje práva fyzických osob a nově zakotvuje právo být zapomenut. Jako další práva můžeme jmenovat např.: právo odvolat souhlas se zpracováváním svých osobních údajů, právo na přenositelnost údajů k jinému správci, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů nebo právo na vydání zpracovávaných osobních údajů. Zavedena bude povinnost vést dokumentaci o zpracovávaných údajích a na žádost kontrolního orgánu předložit tuto dokumentaci. Mlčení již nebude možné považovat za souhlas se zpracováním osobních údajů.

Dále dojde k vytvoření institutu pověřence pro ochranu osobních údajů, který bude jmenován správcem a zpracovatelem pouze ve stanovených případech. Mezi hlavní úkoly pověřence bude patřit poskytování informací správcům nebo zpracovatelům a zaměstnancům o jejich povinnostech při zpracovávání osobních údajů nebo kooperace s dozorovým úřadem.

V případě porušení povinností vyplývajících z nařízení budou správci nebo zpracovatelé údajů přísně finančně sankcionováni. Pokuty mohou dosahovat výše až 20 milionů EUR nebo 4 % z celkového ročního obratu.

Podrobnější informace naleznete v našem newsletteru, příp. nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. et Mgr. Petra Čechová

 

Celý článek

Tchopl_020

Novela zákona o dani z nabytí nemovitosti

Pod č. 254/2016 Sb., nabude dne 1. 11. 2016 účinnosti novela Zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „novela“).

Jedním z rozdílů bude změna v osobě poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí. Poplatníkem bude nově pouze nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci a rovněž dojde ke zrušení institutu ručitele, protože odpovědnost za zaplacení daně přejde v plném rozsahu na nabyvatele. Další změnou bude rozšíření předmětu daně u práva stavby, a to o prodloužení doby, na kterou je právo stavby sjednáno. U inženýrských sítí dojde ke zpoplatnění nabytí vlastnického práva k budově, která je částí této sítě a nachází se na území ČR. Novela s sebou rovněž přinese osvobození od daně pro samosprávné celky, a to ve všech případech převodu vlastnického práva k nemovité věci. Daň se nebude muset platit u nových staveb a jednotek, ale pouze za předpokladu, že tyto budou dokončené nebo užívané. V souvislosti se změnou určení poplatníka dojde také k nové úpravě pravidel výpočtu u směny nemovitých věcí. Obě strany budou považovány za nabyvatele a budou tudíž muset platit daň, a to za nemovitost, kterou budou nabývat.

Podrobnější informace naleznete v našem newsletteru anebo nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Magdalena Szopová

 

Celý článek

IMG_4719-1

Co přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek?

Po dlouholeté diskuzi a řadě neúspěšných pokusů nabude dne 1. října 2016 účinnosti pod č. 134/2016 Sb. nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZoZVZ). Ve zkratce upozorňujeme na některé změny, které má nový ZoZVZ přinést:

  • možnost vyloučit nespolehlivé uchazeče o veřejnou zakázku. Nespolehlivostí rozumíme například to, že se uchazeč při plnění jiné veřejné zakázky dopustil v uplynulých třech letech závažných pochybení.
  • možnost zadavatelů přihlédnout při hodnocení nabídek k více faktorům, tito pak nebudou nuceni přijmout nabídku výhradně podle nejnižší ceny. Dle nového znění ZoZVZ je ekonomicky nejvýhodnější taková nabídka, jejíž poměr nejvhodněji kombinuje nabídkovou cenu a kvalitu.
  • povinnost společnosti, která vyhraje veřejnou zakázku, odkrýt skutečného vlastníka. Je nutné podotknout, že tato povinnost bude však účinná pouze vůči českým společnostem.
  • možnost zvýšení množství individuálních změn v rámci dodatečných prací o 50 % a zvýšení celkové hodnoty všech změn maximálně o 30 %.
  • možnost stavební práce zadávat ve zjednodušeném podlimitním řízení až do výše 50 000 000 Kč namísto dosavadních 10 000 000 Kč. Tento bod je obecně vnímán jako velmi problematický.
  • zadavatel je povinen uveřejnit na svém profilu smlouvu uzavřenou s vítězným uchazečem (do 15 pracovních dnů od jejího uzavření). Totožná lhůta platí i pro uveřejnění změn a dodatků dříve uveřejněné smlouvy.

 

Konkrétní dopady změn na průběh zadávacího řízení a problematiku transparentnosti zadávání veřejných zakázek bude možné posoudit až po prvních praktických zkušenostech s daným zákonem.

 

Celý článek