037

Rychlejší a jednodušší řízení před stavebními úřady, aneb co přináší novela stavebního zákona

Dne 31. července 2017 nabyl platnosti zákon č. 225/2017 Sb., který z největší části novelizuje stavební zákon. Novela nabude účinnosti dne 1. ledna 2018 a přinese řadu změn.

Jako jednu z hlavních novinek můžeme uvést zkrácení lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, kterým je např. územní plán nebo zásady územního rozvoje. Tato lhůta se ze tří let zkracuje na jeden rok a bude se počítat od nabytí účinnosti opatření obecné povahy. Od 1. 1. 2018 tedy dojde ke zvýšení právní jistoty těch, kteří podle nového územního plánu budou chtít využívat pozemek dotčený územním plánem, protože již po jednom roku od okamžiku schválení územního plánu nebude možné podat návrh na jeho zrušení. Zkrácení lhůty bude závazné i pro opatření obecné povahy vydaná před účinností novely.

Zrychlení postupu řízení před stavebním úřadem má přinést změna společného územního a stavebního řízení.  Současná právní úprava umožňuje společné řízení, avšak pouze tam, kde je příslušný totožný správní orgán. Novela však povolí sloučit i ta řízení, ve kterých jsou příslušné různé samostatné správní orgány. Právo požadovat sloučení řízení bude zavedeno kupříkladu pro stavby drah, dálnic, silnic, dále pro stavby k účelům těžby a zpracování a pro soubory staveb. Nejedná se o obligatorní úpravu, ale stavebník si vždy rozhodne, zda půjde cestou společného řízení, na jehož konci úřad vydá jedno společné rozhodnutí, kterým stavbu povolí a zároveň uvede, kde bude umístěna. Z logiky věci pak bude následovat jen jedno odvolání namísto dvou, což rovněž přinese zjednodušení celého postupu. Příslušným bude v této otázce stavební úřad příslušný k povolení stavby.

Dalšími přínosy bude rozšíření okruhu staveb, pro které postačuje ohlášení stavebnímu úřadu namísto delšího stavebního řízení. Jedná o stavby pro bydlení a rodinou rekreaci. Současná právní úprava povoluje ohlášení u staveb téhož druhu, stanovuje ale omezení v podobě celkové zastavěné plochy, konkrétně do 150 m2. Ještě větší volnost pak bude stanovena pro stavbu bazénů nebo skleníků, u kterých nebude zapotřebí ani stavební povolení ani ohlášení.

Novela zákona rovněž prodlužuje lhůtu pro pořízení nových územních plánů o dva roky, přenáší některé pravomoci obecných stavebních úřadů na speciální stavební úřady, spolky dále nebudou mít možnost stát se účastníky stavebního řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a zjednodušuje se postup při změnách územně plánovací dokumentace.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Kristýna Strakošová

Tchopl_013

Šikanózní insolvenční návrhy po novele insolvenčního zákona

Snad každý podnikatel si je vědom reálné hrozby pro jeho podnikání ve formě tzv. šikanózního insolvenčního návrhu. Postihování zjevně neopodstatněných věřitelských insolvenčních návrhů je v právním řádu ČR zakotveno již od listopadu 2012. I přes tuto právní úpravu se podávání bezdůvodných insolvenčních návrhů (na subjekty, které nejsou objektivně v úpadku) stalo v průběhu let jedním z nástrojů konkurenčního boje, jehož cílem je poškodit jinou osobu (např. vyřadit jiného podnikatele z boje o zakázky či vyvinout tlak na dlužníka k úhradě sporné pohledávky apod.).

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), která vešla v účinnost dne 1. 7. 2017 tak reagovala na zvyšující se množství šikanózních insolvenčních návrhů, kterými docházelo k zneužívání rozsáhlých účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

Oproti dřívější úpravě insolvenční zákon nyní umožňuje, aby insolvenční soud uložil navrhovateli pokutu za podání zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu až do výše 500.000,- Kč (dříve se jednalo o maximální částku 50.000,- Kč).

Novela insolvenčního zákona zavedla nástroj předběžného posouzení věřitelského insolvenčního návrhu. Insolvenční soud před tím než zveřejní návrh v insolvenčním rejstříku nově předběžně posoudí, zda je návrh důvodný. Pokud by soud však měl podezření, že návrh je pouze účelový, může nově rozhodnout, že po dobu 7 dní nebude návrh včetně všech dokumentů zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Během této lhůty by měl dlužník vyvinout maximální úsilí k tomu, aby soud přesvědčil o tom, že není v úpadku a docílil tak odmítnutí návrhu. Tato právní úprava se tak snaží předejít možným škodlivým následkům podání zcela nedůvodných insolvenčních návrhů.

Další obranou je rovněž povinnost věřitele složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,- Kč, resp. 10.000,- Kč (v závislosti na tom, zda je údajný dlužník právnickou či fyzickou osobou a zda je či není podnikatelem). Záloha se hradí s podáním návrhu a její nezaplacení má za následek zastavení insolvenčního řízení.

Novela insolvenčního zákona odstranila také problematickou úpravu v případech, kdy byl insolvenční návrh účelově podán u místně nepříslušného soudu. Takový soud před touto novelou nemohl v insolvenčním řízení sám postupovat a věc musel předat místně příslušnému soudu, což efektivně protahovalo řízení. Od července 2017 však může i místně nepříslušný soud činit opatření, která nesnesou odkladu, mimo jiné může rozhodnout i o tom, že se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku nezveřejní, či o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost. Šikanózní návrhy by se tak nemusely objevovat v insolvenčním rejstříku ani v případě, že byly účelově podány k nesprávnému soudu. Citovaná úprava je některými odborníky kritizována, neboť zasahuje do práva každého na zákonného soudce, nicméně uvedené je nutno poměřovat s úmyslem zákonodárce, kterým je v tomto případě především ochrana podnikatelů před šikanózními návrhy.

Až s postupem času se ukáže, nakolik se zákonodárci podařilo efektivněji ochránit podnikatele před neblahými účinky nedůvodných insolvenčních návrhů, nicméně již nyní se domníváme, že bez aktivní participace dlužníka nebudou výše uvedené nástroje dostatečně silnými pro zamezení případného poškození dlužníka.

Autor: Mgr. Magdalena Szopová

Tchopl_020

Dohoda o provedení práce a podpora v nezaměstnanosti? Brzy nebude možné.

Dne 29. 7. 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 206/2017 Sb., kterou došlo, mimo jiné, ke změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jednou ze změn je zrušení možnosti být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v případě současné existence pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce. Jako důvod této změny zákonodárce uvádí, že dohoda o provedení práce neposkytuje takovou míru ochrany zaměstnance jako pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti. Projevem slabší ochrany může být například absence účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. Pracovněprávní vztah uzavřený dohodou o provedení práce rovněž nevytváří podmínky pro trvalé uplatnění uchazeče na trhu práce.

Snaha zákonodárce je tedy především v tom, aby uchazeči o zaměstnání vstupovali do pracovněprávního vztahu, který jim zajistí účast na nemocenském pojištění a aby nebyli jednotliví uchazeči delší dobu vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Se vstupem novely v účinnost však osoby, které vykonávají práci na základě dohody o provedení práce, mohou tuto práci vykonávat a zároveň být vedeny jako uchazeči o zaměstnání ještě po dobu 3 měsíců od nabytí účinnosti této novely. Pokud bude osoba v pracovněprávním vztahu na základě dohody o provedení práce i po uplynutí této tříměsíční doby, tak bude vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání.

Zvýší se tímto krokem možnost uplatnění a jistoty tzv. „dohodářů“ na pracovním trhu? Nechme se překvapit.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. Soňa Vojáčková

037

Adhezní řízení a duševní útrapy se zaměřením na pojišťovací trh

Dne 7. 9. 2017 proběhl seminář České kanceláře pojistitelů s názvem „Závažné škody na zdraví v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ uskutečněný v hotelu Olympik v Praze. Na seminář byl přizván jako jeden z přednášejících i Mgr. Robert Tschöpl, jehož vstup se věnoval tématu adhezní řízení a duševní útrapy se zaměřením na pojišťovací trh.

Co je adhezní řízení?

Řízení o náhradě škody, které by bylo možno vést samostatně, avšak protože je současně vedeno jiné (trestní) řízení, lze věc projednat s nižšími procesními náklady v jeho rámci. Ačkoliv se tedy trestní řízení soustředí primárně na rozhodnutí o vině a trestu, poškození mohou do trestního řízení vstoupit se svými nároky na náhradu škody. Do řízení může vstoupit také pojišťovna jako účastník řízení na základě ustanovení § 129 odst. 1 zákona o pojišťovnictví. Je vhodné, aby poškozený i pojišťovna jako účastník řízení aktivně vystupovali v řízení již od jeho počátku.

Už ve fázi vyšetřování u policie lze přihlásit nárok poškozeného na náhradu majetkové i nemajetkové újmy a nejpozději tak lze učinit u hlavního líčení před zahájením dokazování. U hlavního líčení má poškozený mj. právo vyjadřovat se k důkazům a činit návrhy dokazování, klást otázky svědkům, obviněnému a znalci a pronést závěrečnou řeč.

Trestní soud může o nárocích poškozeného rozhodnout těmito způsoby:

1. Zproštění obžaloby – soud odkáže poškozeného vždy na řízení ve věcech občanskoprávních

2. Odsuzující rozsudek:

  • soud uloží obžalovanému, aby nahradil újmu,
  • soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních,
  • soud nárok z části přizná a ve zbytku odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních.

Zásadní je, že nároky poškozeného nelze v adhezním řízení nikdy zamítnout a poškozený tak neztrácí možnost uplatnit nároky klasickou žalobou u civilního soudu.

V adhezním řízení je nutné dávat pozor na kratší lhůty: proti usnesení lze podat stížnost do 3 dnů od oznámení usnesení, proti rozsudku lze podat odvolání do 8 dnů od doručení rozsudku.

Duševní útrapy

Duševní útrapy jsou definovány jako psychická bolest způsobená vnímáním újmy blízkého člověka jako újmy vlastní. Nárok existuje ve dvou typových případech 1) při usmrcení nebo 2) při zvlášť závažném ublížení na zdraví. Výše zadostiučinění pro poškozené se stanovuje podle zásad slušnosti, okolností daného případu a důležitým hlediskem je také zásada přiměřenosti (proporcionality), a to ve vztahu k jiným srovnatelným případům. Uložená povinnost obviněnému k náhradě škody by pro něj neměla mít doživotní likvidační následky.

Nad rámec výše uvedeného byli posluchači podrobně seznámeni se specifiky adhezního řízení a zkušenostmi z advokátní praxe a obdrželi doporučení, jak v tomto řízení vystupovat a dosáhnout svých zájmů.

Autor: Mgr. Kristýna Strakošová

 

IMG_20170907_161906

 

 

Tchopl_013

Postih při provozování vozidla bez povinného pojištění

Dne 4. 9. 2017 podepsal prezident republiky novelu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Změna se dotýká zejména vozidel, která nebudou mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Podle této novely bude muset každé vozidlo splňovat povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, po kterou bude zapsáno v registru silničních vozidel. Výjimku z tohoto pravidla bude tvořit doba, kdy bude vozidlo zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy bude odcizené.

V případě, že vozidlo nebude mít sjednáno pojištění odpovědnosti, budou vlastník a provozovatel vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit příspěvek za každý den porušení výše uvedené povinnosti. Výše příspěvku se bude odvíjet od výše denní sazby podle druhu vozidla a počtu dní, ve kterých byla povinnost porušována. Takto stanovená částka se ještě navýší o náklady České kanceláře pojistitelů („ČKP“) spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

Pokud však ČKP ve lhůtě 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle vlastníku či provozovateli vozidla výzvu k zaplacení, povinnost zaplatit příspěvek a související náklady ČKP zaniká.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím formuláře na http://tschopl.cz/kontakt/.

Autor: Mgr. et Mgr. Petra Čechová

Tchopl_020

Registr smluv – pozor na neúčinné smlouvy!

Registr smluv má zajistit transparentní nakládání s veřejnými prostředky, je dostupný na https://smlouvy.gov.cz/ a je bezplatně přístupný. Každý si bez zvláštní registrace může uveřejněné smlouvy vyhledat a prostudovat a tímto vykonávat kontrolu nad veřejným sektorem. Nicméně je potřeba si uvědomit, že nový zákon č. 340/2015 Sb. o registru smluv s sebou přináší i nové povinnosti, když i smlouva, kterou uzavíráte jako soukromoprávní subjekt, může podléhat povinnosti uveřejnění, je-li druhou smluvní stranou povinný subjekt dle zákona o registru smluv – např. obec, městská část, příspěvková organizace, obecně prospěšná společnost založená státem nebo uzemním samosprávným celkem, aj.

Od 1. 7. 2017 platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Nepomůže Vám ani smluvní ujednání, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem smluvních stran. A pokud zákonnou povinnost nedodržíte ani do tří měsíců ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. Což bude o to nepříjemnější, pokud již bylo podle neúčinné/neplatné smlouvy započato plnění.

Zákon o registru smluv zakotvuje i mnoho výjimek a hlavní dvě jsou tyto:

  • v registru se nezveřejňují smlouvy uzavřené v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti (tzv. nepodnikatelem),
  • a ani smlouvy, jestliže výše předmětu hodnoty plnění (širší pojem než cena) je 50.000,- Kč bez DPH nebo nižší.

Obecně platí jednoduché doporučení: Pokud si nejste jisti, zda smlouva podléhá povinnosti uveřejnění prostřednictvím registru smluv či zda se na ni vztahuje některá z výjimek, smlouvu do registru raději vložte, protože nechcete riskovat, že by smlouva nenabyla účinnosti či se stala neplatnou.

Dále je potřeba zohlednit, že některé údaje do registru naopak nepatří a mají být znečitelněny, např. osobní údaje a obchodní tajemství.

Povinnost uveřejnění se vztahuje i na jednotlivé objednávky dle rámcové smlouvy (pokud přesahují finanční limit 50.000,- Kč bez DPH) a dodatky ke smlouvám. Objednávky a dodatky lze v registru navazovat k (rámcové) smlouvě, nemusí být tedy vkládány vždy znovu s celou smlouvou a případně VOP.

Smlouvu do registru může vložit kterákoliv smluvní strana. Pro pořádek doporučujeme ve smlouvě výslovně ujednat, který ze smluvních partnerů uveřejnění zajistí.

S posouzením, zda smlouva patří do registru smluv, Vám rádi poradíme.

Autor: Mgr. Kristýna Strakošová

037

Právo domnělého biologického otce na styk s dítětem

Ústavní soud ČR dne 16. 5. 2017 vydal nález pod sp. zn. II. ÚS 3122/16, kterým rozhodl o tom, že domnělý biologický otec nemůže podle stávající právní úpravy žalobou zpochybnit otcovství „matrikového“ otce podle první domněnky (tj. manžela matky), měl by však mít možnost dosáhnout alespoň styku s dítětem.

Stěžovatel (státní příslušník Nigérie) se před obecnými soudy domáhal určení, že je otcem nezletilé dcery, která se matce narodila v březnu 2013. Dle tzv. první domněnky otcovství se stal matrikovým otcem manžel matky dítěte. Stěžovatel měl s matkou v rozhodné době intimní styk a o skutečnosti, že by mohl být biologickým otcem, svědčí i tmavá pleť dítěte. Stěžovatel se se vzniklou situací nechtěl smířit a se svou dcerou se chtěl alespoň stýkat, proto podal proto žalobu na určení otcovství, která byla obecnými soudy zamítnuta. Dle soudů v případě, kdy se dítě narodí za trvání manželství, určuje se otcovství podle první domněnky právě narozením.

V případě, že matrikové otcovství neodpovídá faktickému stavu, mohou matrikoví rodiče otcovství popřít, avšak v tomto případě již uplynula zákonné lhůta a navíc biologický otec takovou žalobu podat nemůže. Ústavní soud na základě podané ústavní stížnosti dospěl k závěru, že k porušení práva stěžovatele na respektování soukromého a rodinného života a práva na spravedlivý proces nedošlo.

Přestože Ústavní soud uvedl, že v uvedené situaci nebylo možné se domáhat otcovství biologickým otcem, resp. zpochybňovat otce matričního, tak se zabýval samotnou skutečností, že stěžovatel zřejmě skutečným otcem dítěte je a jaká je významnost takového případu. Ústavní soud uvedl, že je ke zvážení zákonodárce, zda by se okruh osob oprávněných podat takovou žalobu neměl spíše rozšířit, např. o samotné dítě či biologického otce, čímž by se lépe zohlednil standard ochrany soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud vyslovil pochybnost o tom, zda česká právní úprava spravedlivě upravuje zájmy biologických otců, zájem na jistotě právního postavení dítěte a obecné jeho nejlepší zájem.

V neposlední řadě pak Ústavní soud zdůraznil judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, který stanoví, že domnělí biologičtí otci musí mít možnost dosáhnout alespoň styku s dítětem, o němž tvrdí, že je jejich. Za tímto účelem dle současné právní úpravy lze podat například návrh na určení příbuzenství spolu s návrhem na realizaci stykových práv příbuzného.

Autor: Mgr. Magda Szopová

mapa

Naše kancelář hledá za účelem posílení a rozvoje do týmu v Brně studenta/studentku právnické fakulty

 

Advokátní kancelář Tschöpl & Partner, advokáti, Rechtsanwälte, Attorneys at Law se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 428/4, přijme za účelem posílení a rozvoje týmu do pobočky v Brně, Výstaviště 1, studenta právnické fakulty.

Náplní práce je především základní administrativní činnost, příprava jednoduchých podání, překladů a práce s judikaturou. Pracovní doba dle dohody.

Požadujeme: základní znalost práce na PC, samostatnost, orientaci v základních právních předpisech, flexibilitu, ochotu se učit novým věcem, znalost německého jazyka slovem i písmem.

Nabízíme zajímavé pracovní zkušenosti, příjemné a moderní pracovní zázemí.

V případě zájmu zašlete svůj strukturovaný životopis na e-mail: lenka.vecerova@tschopl.cz.

Nástup možný ihned.