Historický milník – uzákonění zahrádkářské činnosti

K radosti českých zahrádkářů vstoupil dne 1. 12. 2021 v účinnost zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti (dále jen „zahrádkářský zákon“), jímž došlo k historicky prvnímu zakotvení zahrádkářské činnosti v českém právním řádu. Zákon definuje například zahrádkářský spolek či osadu, propachtování a nájem pozemků pro zahrádkářskou činnost či povinnosti orgánů veřejné správy při podpoře zahrádkářské činnosti.

Zahrádkářský zákon definuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou činnost zaměřenou na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úpravu. Současně zákon vyzdvihuje podíl zahrádkářské činnosti na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, zadržování vody v krajině či podpoře druhové rozmanitost, čímž zákonodárce vyzdvihuje společenský význam zahrádkářské činnosti oproti jiným soukromoprávním aktivitám.

Zahrádkářským spolkem se pak dle zahrádkářského zákona rozumí veřejně prospěšný spolek, který vykonává zahrádkářskou činnost podle tohoto zákona prostřednictvím svých členů zpravidla v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami a přispívá svou činností k dosahování obecného blaha. Kromě speciálních ustanovení zahrádkářského zákona se na zahrádkářský spolek uplatní obecná právní úprava spolku upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „OZ“).  Podle spolkových ustanovení OZ tak platí, že zahrádkářský spolek musí být založen alespoň 3 osobami vedenými společným zájmem a současně může být hlavní činností spolku jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Zisk z činnosti zahrádkářského spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.

Zahrádkářskou osadou se oproti tomu rozumí pozemek nebo více pozemků v užívání nebo požívání spolku, které umožňuje jejich individuální užívání nebo požívání alespoň 3 členy tohoto spolku.

Zvláštní úprava pachtu a nájmu pozemků

Zahrádkářský zákon přináší rovněž vlastní právní úpravu pachtu a nájmu pozemků pro zahrádkářskou činnost. Zahrádkářskému spolku lze pozemek pro zahrádkářskou činnost propachtovat pouze na dobu určitou, a to nejméně na dobu 2 let. Je-li propachtovatelem obec nebo stát, lze pacht ujednat nejméně na dobu 10 let. Je-li smlouva uzavřena na dobu kratší, platí, že byl pach uzavřen na dobu 2, resp. 10 let. Spolek je přitom oprávněn pozemek, který mu byl propachtován k zahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele.

Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem při výkonu závislé práce

 

Sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli o tom, kdo je odpovědný za vzniklou škodu, není v praxi rozhodně málo a často tento typ sporů končí až u soudu. Problematikou se nedávno zabýval i Nejvyšší soud a v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1029/2021 jasně stanovil, že v takových případech nese na bedrech odpovědnost výlučně zaměstnavatel.

Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání, kterým se žalobce domáhal vydání věci a zaplacení určité částky v případě nemožnosti jejího vydání. Žalovaným byl v tomto případě společnost, která provedla demontáž kuchyňského vybavení ve stravovacím zařízení, a zaměstnanec této společnosti, který demontáž prováděl.

Okresní soud žalobu zamítl a určil, že žalobce nemá nárok ani na vydání věci, neboť neuzavřel se žalovanou společností dohodu o převzetí a úschově zařízení, ani na náhradu škody dle ustanovení § 2913 občanského zákoníku.

Krajský soud jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku, kterým byla zamítnuta žaloba proti žalovanému zaměstnanci a zrušil jej v části výroku, kterou byla zamítnuta žaloba proti žalované společnosti. Věc pak vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odpovídá pouze společnost

Odvolací soud měl za to, že za škodu odpovídá pouze a jen žalovaná společnost, nikoliv její zaměstnanec, neboť ten jednal při plnění pracovních úkolů. Ve svém stanovisku poukázal na ustanovení § 2914 občanského zákoníku, které upravuje škodu způsobenou zaměstnancem či jiným pomocníkem. Ustanovení vychází z premisy, že ten, kdo má prospěch z činnosti pomocníka, by měl nést rizika z jeho činností spojená.

Žalovaný zaměstnanec v tomto případě vykonával závislou práci, tzn. vykonával ji osobně ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele a dle jeho pokynů. Je zde tedy zřejmá návaznost zaměstnance na zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec vykonává závislou práci, při níž způsobí škodu, pak za ni odpovídá zaměstnavatel.

Nejvyšší soud tedy žalobcovo dovolání zamítl a jasně stanovil, že za škodu způsobenou zaměstnancem při práci je odpovědný zaměstnavatel.

Nejvyšší soud se zabýval nabídkou veganské stravy ve vazbě

Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 4133/2019 zabýval případem, kdy žalobce strávil sedm a půl měsíce ve vazební věznici a přes své opakované žádosti a stížnosti mu věznice nenabídla veganskou stravu. Nejvyšší soud rozhodl, že žalobce má na veganskou stravu právo.

Žalobce je dlouhodobě vegan a z etických důvodů odmítá konzumaci živočišných výrobků. Na jeho požadavky věznice odpověděla, že mu může nabídnout pouze vegetariánskou stravu, ne veganskou. Veganská strava by se nevešla do nutričních hodnot předepsaných pro každého vězně. Nicméně mu umožnila, aby si jídlo zařídil na vlastní náklady dovážkou balíčků.

Otevřenost vězňům

Obecně otázka respektu k veganům nenabírá v běžném životě příliš velkou závažnost. Většinou lze konstatovat, že je věcí každého, jak se stravuje a obecně, jak žije, dokud neporušuje zákony a nezasahuje do svobody ostatních. Vězení ale celou diskuzi podstatně oživuje. Nutí nás také k zamyšlení, jak otevřená má společnost vůči vězňům být. Vězeň se totiž ocitá pod přímou kontrolou státu, který rozhoduje o jeho každodenním životě a zajišťuje mu tedy i stravu. Náklady na stravu jsou veřejnými zdroji, a proto je věcí každého, jak s nimi bude zacházeno.

I když žalobce v tomto případě uspěl, důvodem byla zejména absence jasné zákonné úpravy a specifičnost výkonu vazby, která nepředstavuje trest. V podmínkách vězení je současná úprava spíše restriktivní a vězni veganské jídlo dostanou, pokud to není vězení na obtíž.

Názory soudu prvního stupně a odvolacího

V tomto případě považoval vězeň jednání vazební věznice za ponižující a žalobou se domáhal omluvy. Soud prvního stupně dal žalobci za pravdu. Podle něj byl postup věznice v rozporu s právem na svobodu myšlení a svědomí. K přípravě veganské stravy není potřeba speciální technika a věznice by se i tak vešla do stanoveného limitu 57 Kč na jídlo pro jednoho vězně.

Odvolací soud s tím ale nesouhlasil a žalobu zamítl. Veganská strava je finančně náročná. Je nutné pamatovat i na to, že věznice má dalších 400 vězňů, kterým se připravují normální obědy a kteří by tak dostávali ve srovnání s žalobcem lacinější jídlo. Nelze použít případ z ESLP, kdy šlo o poskytnutí vegetariánské stravy buddhistovi, protože veganství tady není projevem náboženského vyznání žalobce. Navíc věznice žalobci umožnila, aby se stravoval na vlastní náklady pomocí zasílaných balíčků. I podle usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 227/97 není možné po veřejné moci požadovat, aby hradila veškeré náklady na realizaci přesvědčení nebo víry, aniž by nebyl narušen účel a smysl omezení osobní svobody.

Jak posoudit zásah do svobody přesvědčení

Nejvyšší soud, stejně jako odvolací soud, rozlišil dvě specifické sféry svobody přesvědčení. Na jedné straně je svoboda v oblasti vnitřní názorové autonomie jednotlivce, která je absolutní a stát do ní nesmí za žádných okolností zasáhnout. Na straně druhé je svoboda vnější, kterou představuje svoboda projevovat své náboženské vyznán nebo přesvědčení. Při splnění podmínek čl. 9 Úmluvy do ní stát zasáhnout smí.

K posouzení souladu zásahu s čl. 9 vytvořil ESLP ve své rozhodovací praxi pětistupňový test. V něm pokládáme následující otázky: Spadá projednávaná věc pod rozsah čl. 9 Úmluvy? Došlo k zásahu do práva zaručeného čl. 9? Byl zásah v souladu se zákonem? Sledoval zásah alespoň jeden z legitimních cílů vymezených v čl. 9 odst. 2? Byl zásah nezbytný v demokratické společnosti?

Veganství představuje přesvědčení, přičemž není rozumných pochybností, že odmítání stravy založené na živočišných produktech je základním znakem veganství. Na tento případ je i použitelná judikatura ESLP týkající se náboženského přesvědčení. Bylo tedy nesprávné, pokud odvolací soud vnímal ochranu světonázoru jednotlivce jako méně významnou než ochranu víry či náboženského přesvědčení.

Další podmínkou je soulad zásahu se zákonem. Samotná Úmluva připouští, aby se v jejím kontextu za zákon bral i předpis nižší právní síly jako např. vyhláška. Nicméně v české právním řádu je možnost zásahu do základních práv přísněji omezena čl. 4 odst. 2 Listiny, podle kterého lze práva a svobody stanovené Listinou omezit pouze zákonem. Nelze je tedy omezit vyhláškou nebo dokonce interním dokumentem Vězeňské služby.

Specifika vazby

Specificky v tomto případu je ještě nutné vnímat to, že žalobce byl umístěn do vazby, kterou nelze vnímat jako trest a na osobu umístěnou ve vazbě je nutné stále hledět jako na nevinnou. Navíc zákon o výkonu vazby neobsahuje omezení jako pro výkon trestu odnětí svobody, kdy se k požadavkům vězňů na jídlo přihlíží v rozsahu, jaký to umožňuje provoz věznice.

Naplnění podmínky legitimního cíle je tedy nutné zkoumat pouze u zákona o výkonu vazby a je nutné se ptát, jestli je nezbytný v demokratické společnosti. Pokud zákon mluví o tom, že je nutné přihlížet ke kulturním a náboženským tradicím obviněných, je nutno tuto zásadu vykládat nikoliv restriktivně, ale naopak je brát jako pokyn k co nejširšímu respektu práv zakotvených v čl. 9 Úmluvy.

Přesvědčivý nebyl ani argument, že má věznice dalších 400 vězňů a na přípravu stravy podle individuálních potřeb nemá prostředky. Vězeňské podmínky, které porušují lidská práva vězňů, nelze totiž ospravedlnit nedostatkem prostředků. Nutno připomenout, že věznice byla schopna připravovat stravu pro vegetariány.

Pokud chtěl soud omezit možnosti podávání veganské stravy pro osoby ve vazbě, měl udělat test proporcionality a zvážit proti sobě střet svobody přesvědčení vězně a praktická omezení věznice. Jestliže tyto dvě hlediska ve svém rozhodnutí dostatečně nevyvážil, bylo jeho rozhodnutí nezákonné.

Nejvyšší soud tedy rozsudek odvolacího soudu zrušil, vrátil ho zpět k novému rozhodnutí a zavázel jej svým právním názorem. Když odvolací soud rozhodoval znovu, dal žalobci zapravdu a nařídil Ministerstvu spravedlnosti, aby se mu jménem České republiky omluvilo.

Oběžník říjen 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc říjen je k nahlédnutí zde:

obeznik_rijen_2021

Témata v říjnovém čísle:

  • Jaké jsou požadavky na výzvy správce daně a co spadá pod majetek vytvořený vlastní činností?
  • Nová oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem
  • Omezení marketingových volání a změna principu používání cookies

Srdečně,

Tschöpl & Partner

Oběžník září 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc září je k nahlédnutí zde:

obeznik_zari_2021

Témata v zářijovém čísle:

  • Změna přístupu správních soudů k tzv. „černým“ stavbám
  • Sleva na dani z příjmů fyzických a právnických osob v případě bezvýsledných exekucí
  • Rozhodnutí Městského soudu v Praze – danění příjmů z AirBnB

Srdečně,

Tschöpl & Partner

Oběžník srpen 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc srpen je k nahlédnutí zde:

obeznik_srpen_2021

Témata v srpnovém čísle:

  • Odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky
  • Sankce za porušení zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Novela notářského řádu: On-line zakládání obchodních společností

Srdečně,

Tschöpl & Partner

Oběžník červenec 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc červenec je k nahlédnutí zde:

obeznik_cervenec_2021

Témata v červencovým čísle:

  • Pozdní implementace směrnic o DPH a její důsledky
  • Schválení návrhu na zastavení bezvýsledných exekucí
  • Zákaz svátečního prodeje nedopadá na výdejny e-shopů

Srdečně,

Tschöpl & Partner

Oběžník červen 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc červen je k nahlédnutí zde:

obeznik_cerven_2021

Témata v červnovém čísle:

  • Změny v placení DPH při dodání zboží do EU
  • Nová právní regulace reklamy na zdravotnické prostředky
  • Sněmovna schválila nový stavební zákon

Srdečně,

Tschöpl & Partner

Oběžník květen 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc květen je k nahlédnutí zde:

obeznik_kveten_2021

Témata v květnovém čísle:

  • Nové povinnosti podnikatelů při styku se spotřebitelem
  • Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích
  • Omezení přístupu do katastru nemovitostí

Srdečně,

Tschöpl & Partner

Oběžník duben 2021

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc duben je k nahlédnutí zde:

obeznik_duben_2021

Témata v dubnovém čísle:

  • Musí být smlouvy uzavírané mezi podnikateli v souladu s dobrými mravy?
  • Přehled aktuálních dotačních programů
  • Samotestování pro OSVČ a zaměstnavatele

Srdečně,

Tschöpl & Partner