Archive for year: 2020

Vážení klienti a zájemci,

Jako každý měsíc Vás informujeme o zajímavých tématech z oblasti práva. Náš Oběžník na měsíc listopad je k nahlédnutí zde:

obeznik_11_2020

Témata v listopadovém čísle:

• Opatření ke zmírnění dopadu pandemie
• Zkrácení procesu oddlužení
• Novela zákoníku práce

Srdečně,

Tschöpl & Partner

S blížící se zimou se znovu objevuje otázka odpovědnosti vlastníků nebo správců chodníků a ulic. Který z nich je ve skutečnosti odpovědný za škodu? Jak je kompenzovaná újma na zdraví způsobená pádem? Český Ústavní soud nedávno vydal k těmto otázkám stanovisko, které zásadně změnilo dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu.

V případě chodníku je vlastníkem obvykle obec, ve které se chodník nachází. Podle § 27, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je obec zodpovědná za škody, pokud k ni došlo na základě špatné údržby chodníků či silnic.

Obec se však může od této povinnosti odškodnění osvobodit, pokud prokáže, že bylo nad její kompetenci tento nedostatek napravit nebo na něj upozornit chodce. Je tedy důležité vzít v úvahu okolnosti případu.

Pokud například v noci napadne sníh a někdo se během noci zraní, je nepravděpodobné, že by obec byla odpovědná za škody, ale situace bude jiná, pokud k tomu dojde během dne.

Při hodnocení výše odškodnění je třeba vzít v úvahu také chování poškozené osoby. Odškodnění lze snížit, pokud se poškozený choval tak, že jeho chování zvýšilo pravděpodobnost úrazu. Například pokud zraněný nosí nevhodný zimní obuv nebo byl pod vlivem alkoholu či jiné omamné látky.

Aby bylo možné obdržet náhradu škody, je nutné poskytnout nezbytné důkazy k prokázání stavu chodníku v době pádu. Takovým důkazem jsou například fotografie.

Poškozená osoba může požadovat nejen náhradu škody, ale také bolestné, ušlý zisk, příspěvek na výdaje spojené se zdravotní péčí a v případě trvalého úrazu také náhradu škody za ztížení účasti na společenském životě.

Odpovědnost vlastníků nemovitosti

Pokud jde o veřejně přístupná místa, která nepatří obci, jako například parkovací místa náležící investorům, je obec i navzdory toho povinna se o tyto nemovitosti starat, a to tak, aby se předešlo možným nehodám či úrazům.

Vlastníci jsou proto povinni přijmout vhodná opatření, aby zabránili jakémukoli ohrožení chodců. Například musí posypat své parkoviště solí, aby v zimě odstranili námrazu. Pokud jde o majitele domu, musí ze střechy odstranit sníh a rampouchy, aby takový nikoho nemohl zranit pádem.

I v tomto případě se vlastník nemovitosti může částečně osvobodit, a to takovým způsobem, aby dostatečně upozornil na nebezpečí.

Postavení ústavního soudu k problematice

V nálezu ze dne 12. dubna 2016, sp. Zn. I. ÚS 2315/15, Ústavní soud zaobírá stanovisko, že „pouze „nepředvídatelná změna“ schůdnosti zakládá podle Nejvyššího soudu odpovědnost dle českého práva. Nejvyšší soud však nevysvětlil, proč měl být tento důraz kladen na slovo „předvídatelný“. Pokud je kladen důraz na jiná slova, lze na základě jedné interpretace dospět k opačným výkladům. Nejvyšší soud zde neposkytuje žádné podstatné zdůvodnění tohoto přístupu. Pokud je chodník zamrzlý, může chodec předvídat riziko pádů a nehod obecně. Chodec je proto povinen přizpůsobit se takové situaci a snažit se zabránit možným zraněním. I když to chodec učiní, může sklouznout a poškodit se, protože stav vozovky neumožňuje bezpečný pohyb. Názor Nejvyššího soudu, že chodec by v takových situacích neměl dostávat náhradu škody podle zákonu o pozemních komunikacích je založen na použití slova „předvídatelný“, aniž by byl sledován jiný legitimní cíl nebo racionální odůvodnění. “

Dne 23.9. jsme se aktivně zúčastnili prvního ročníku Bavorsko-Českého BusinessTalku, v rámci kterého jsme online-publiku přiblížili adaptační zákon k nařízení GDPR a úpravu „cookies” dle českého práva. Prezentaci k tématům najdete níže.

PPT Bayerisch-Tschechischer Business Talk_AK Tschöpl & Partner

Zbývá posledních pár dni na uplatnění náhrady újmy způsobené krizovými opatřeními!

Dne 16. března 2020 došlo k vyhlášení krizového opatření v souvislosti s koronavirem, který zasáhl do provozu nespočtu společností a omezil podnikání jak fyzických, tak i právnických osob.
Dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona, je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřeními prováděnými dle zmíněného zákona. Ustanovení § 36 odst. 5 KZ zde pro uplatnění stanoví šesti měsíční lhůtu.

Konec lhůty se razantně blíží! Chtěli byste s uplatněním poradit?
Obraťte se na nás! Rádi Vám s Vašimi nároky pomůžeme!