MOOT COURT JARO 2022

Další úspěšný ročník našeho mini moot courtu je za námi! Letošní téma pro jarní simulované soudní jednání v rámci předmětu „Deutsches und Schweizerisches Prozessrecht“ se týkalo lékařského zákroku contra lege artis. Jedná se o oblast, které se již delší dobu intenzivně věnujeme a chtěli jsme jí přiblížit i studentům. Pro menší zpestření jsme se navíc letos rozhodli zvolit mediaci, přičemž náš tým pouze poslouchal a obdivoval míru připravenosti a vysokou úroveň němčiny studentů! Řízení bylo v podstatě plně v rukou studentů, kteří se dle naších dojmů skvěle připravili! Děkujeme za příjemné ráno a přejeme všem zúčastněným hodně štěstí do zkouškového období!

Dankeschön und bis zum nächsten Mal!

 

 

MOOT COURT na Právnické fakultě Masarykovy univerzity

Dne 25. 11. 2021 proběhlo Simulované soudní jednání v rámci předmětu „Deutsches und Österreichisches Prozessrecht“ na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Studenti měli za téma výpověď z nájemní smlouvy, což jím očividně přesně sedlo, neboť se s tematikou poprali na výbornou! Právě proto bychom chtěli studentům poděkovat a pogratulovat ke skvělému výkonu!

S ohledem na epidemiologickou situaci bohužel nemůžeme uspořádat tradiční „pomootcourtovou“ sešlost, ale doufáme v brzkou viděnou – třeba i u nás v kanceláři!

BLAHOPŘEJEME!

Koronavirus – náhrada škody od státu

Naše kolegyně Mgr. Natálie Ivanovská se věnovala problematice pandemie koronavirus – náhrada škody od státu a připravila pro Vás shrnutí těch nejdůležitějších aspektů a nástrah uplatnění tohoto nároku. Vše naleznete na https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/nahrada-skody-za-casu-koronaviru-kdy-vam-skodu-nahradi-stat

Natálie-Ivanovská-1030x686

Koronavirus z pohledu pracovního a závazkového práva

Koronavirus je v dnešních dnech vůbec nejdiskutovanějším tématem. I naše advokátní kancelář se začala zabývat tímto tématem z pohledu práva. Avšak je nejdůležitější nadále jednat racionálně a nepropadat zbytečné panice. Na https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/koronavirus-z-pohledu-pracovniho-a-zavazkoveho-prava najdete shrnutí podstatných dopadů koronaviru z pohledu práva z pera naší kolegyně Natálie Ivanovské.

 

Natálie-Ivanovská-1030x686

Podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí

Už jen pár dní zbývá pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Rozhodli jsme se Vám proto přinést krátký přehled nejdůležitějších informací k podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí jsou předmětem daně pozemky na území České republiky, evidované v katastru nemovitostí a také zdanitelné stavby a jednotky na území České republiky. Daňové přiznání k dani z nemovitých se podává nejpozději do 31. 1. 2019, přičemž povinnost podat daňové přiznání má každý, kdo se v roce 2018 stal vlastníkem nemovitosti a také ten, kdo svou nemovitost v roce 2018 zásadněji upravil a zároveň tato úprava měla vliv na vyměření daně (např. došlo k rozšíření pozemku nebo vznikla stavební parcela, zkolaudování stavby, stavba byla rozšířena, čímž došlo ke zvýšení počtu m2 zastavěné plochy atd.). Pro upřesnění ještě dodáváme, že daňové přiznání nepodává ten, kdo daňové přiznání již podal za některé předchozí zdaňovací období a zároveň nedošlo k žádné změně okolností majících dopad na vyměření daně (v tomto případě je daň vyměřována na základě údajů z dříve podaného daňového přiznání). Daň z nemovitých věcí se stanoví dle stavu k 1. lednu a je splatná ve dvou splátkách, a to do 31. května a do 30. listopadu (výjimku tvoří případ, kdy roční daň nepřesáhne částku 5.000,- Kč, v takovém případě je daň splatná v jedné splátce nejpozději do 31. května, odlišné splatnosti jsou také u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb).

V případě, že jste si až na základě našeho článku uvědomili, že Vám také vznikla povinnost podat do 31. 1. 2019 daňové přiznání k dani z nemovitých věcí a do konce ledna to již nestihnete, ale neradi byste zaplatili pokutu za pozdě podané daňové přiznání, podejte daňové přiznání nejpozději do 7. 2. 2019. Dle daňového řádu Vám totiž vzniká povinnost zaplatit pokutu za pozdě podané daňové přiznání až v případě, že zpoždění s podáním daňového přiznání je delší než 5 pracovních dní.

Pro podrobnější informace nás neváhejte kontaktovat.

 

Změny v systému ochranných známek

Dne 19. 9. 2018 Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona o ochranných známkách a zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.

Cílem návrhu je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. 12. 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. 6. 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním.

Návrh má přinést modernizaci a zefektivnění systému ochranných známek, sblížení systému národních ochranných známek a ochranných známek EU a zvýšení účinnosti právní úpravy ochranných známek․

Konkrétně se navrhuje mimo jiné:

− vypustit obligatorní požadavek grafického vyjádření ochranné známky, který brání přihlašování netradičních ochranných známek,

− upřesnit důvody pro zamítnutí ochrany či neplatnost a jejich revize,

− umožnit vlastníkovi ochranné známky zakázat užívání označení jako název nebo obchodní firmu nebo jako jejich součást,

− umožnit vlastníkovi ochranné známky zakázat užívání označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu se směrnicí 2006/114/ES atd.

Věříme, že předmětná novela posílí práva vlastníků ochranných známek a urychlí proces jejich přihlašování.

Nový nález k nájmu náhradního vozidla při totální škodě

Ústavní soud ve svém Nálezu ze dne 24. července 2018, sp. zn. I. ÚS 3831/17, znovu otevřel problematiku účelně vynaložených nákladů za pronájem náhradního vozidla u škody vzniklé při autonehodě, která měla za důsledek tzv. totální škodu na poškozeném vozidle.  Předmětem zkoumání Ústavního soudu byla otázka, jak dlouhá doba trvání pronájmu se může považovat za účelnou. V předmětném případě se jednalo o situaci, kdy si poškozený pronajal náhradní vozidlo na dobu 23 dní, přičemž devátý den po nehodě mu bylo sděleno, že vozidlo nelze opravit, nicméně pojistné plnění mu bylo vyplaceno až 30 dní po dopravní nehodě. Cenu za pronájem poškozený nárokoval u odpovědnostního pojistitele škůdce, který tento nárok z větší části neuznal. Jádro sporu spočívalo v posouzení otázky, zda je účelné pronajímat si náhradní vozidlo pouze do okamžiku, kdy se poškozený dozví, že je škoda na vozidle totální, nebo až do okamžiku skutečného vyplacení pojistného plnění.  Zatímco v prvním stupni se okresní soud přiklonil spíše ke druhé variantě, tedy skutečnému vyplacení pojistného, krajský soud v odvolacím řízení za rozhodné považoval datum sdělení totální škody, přičemž se opřel o judikaturu Nejvyššího soudu ČR.

Podle Ústavního soudu je potřeba v této situaci posoudit solventnost poškozeného, a zda je schopen si po oznámení totální škody opatřit nové vozidlo, aniž by musel vyčkat na vyplacení pojistného plnění. Ústavní soud tedy rozsudek zrušil a vrátil k dalšímu projednání druhostupňovému soudu. Dále Ústavní soud apeloval na Nejvyšší soud ČR, aby sjednotil a především doplnil svou judikaturu k tomuto tématu, a to především k otázce vlivu prohlášení pojišťovny o škodě na vozidle na celkovou výši škody, neboť je dosud neúplná.

Zase rosteme, a proto hledáme koncipienta/ku pro pražskou pobočku

Jsme advokátní kancelář působící na trhu od roku 2001. Během této doby jsme si vybudovali stálou klientelu, se kterou spolupracujeme v řadě oblastí práva (např. obchodní, daňové, trestní, dědické, pracovní, rodinné atd.). Ve spolupráci s našimi zahraničními kolegy zajišťujeme rovněž právní a daňové poradenství zejména v německy hovořících částech Evropy tzv. z jedné ruky.

 

PROČ JÍT K NÁM? U nás se toho opravdu hodně naučíte. Široký záběr činnosti Vám umožní si vybrat a specializovat se v oblastech práva, které Vás baví nebo Vás budou zajímat. Budete vést samostatně své kauzy, ve složitých případech Vám starší kolegové vždy rádi poradí. Účast na soudních jednáních či výsleších u policie (i mimo Prahu) není v naší kanceláři výjimkou. Nabízíme kvalitní a širokou průpravu na advokátní zkoušky, a pokud byste se rozhodli jednoho dne založit vlastní kancelář, získáte u nás představu o tom, co vše založení a řízení advokátní kanceláře obnáší. Naši koncipienti mají více než 90% úspěšnost u advokátních zkoušek a s řadou z nich pokračujeme v dalším profesním růstu a advokátní spolupráci.

 

NABÍZÍME FÉROVÉ OHODNOCENÍ A PERSPEKTIVU: U nás si na sebe musíme vydělat, a tudíž kolik si vyděláte, záleží hodně na Vaší pracovitosti a efektivitě. Dostanete fixní mzdu a k ní odměny podle kvality odvedené práce.

 

CO NABÍZÍMÉ DÁLE? Víme, že dostatek odpočinku a spokojenost v osobním životě má vliv na práci, kterou odvádíte a proto lze po dohodě pracovní dobu přizpůsobit Vašim potřebám. Delší vysedávání v kanceláři je výjimkou, to velmi záleží na Vaší schopnosti si zorganizovat práci a čas. Pokud zrovna nebudete mít schůzku s klientem nebo jednání u soudu, máme otevřený přístup k home office a různým formám coworkingu.

 

CO POŽADUJEME? Hledáme týmového hráče, kterého bude právo bavit, bude mít chuť hledat judikáty, články a nespokojí se s odpovědí „to nejde“. Potřebujeme, abyste si svou práci uměli zorganizovat, neboť není nic horšího, než když se kvůli nepozornosti nebo zmatku právo klienta promlčí. Vzhledem k naší mezinárodní klientele, potřebujeme, abyste uměli alespoň anglicky. Pokud budete umět německy nebo dokonce budete umět oba dva jazyky dohromady nebo ještě k tomu mít znalost právní terminologie v těchto jazycích, budete mít nad ostatními uchazeči velkou výhodu. Řidičské oprávnění je výhodou, nikoli však podmínkou. Předchozí praxe v advokátní kanceláři je vítána. Požadujeme ukončené vzdělání v oboru právo nebo alespoň mít těsně před jeho ukončením.

 

Nástup možný ihned, případně dle domluvy.

 

Pokud Vás nabídka zaujala, pošlete nám svůj životopis na: barbora.komendova@tschopl.cz

Ústavní soud: při stanovení výše výživného je nutné zohlednit i vzdálenost mezi rodiči

Dne 19. 6. 2018 vydal Ústavní soud ČR nález pod sp. zn. I. ÚS 2996/17, v němž se mimo jiné dotkl otázky nákladů jednoho z rodičů vynaložených na cestování za dětmi, které jsou svěřeny do péče druhého z rodičů a mají bydliště v poměrně velké vzdálenosti v souvislosti se stanovení výše výživného.

Krajský soud v Brně přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Břeclavi, přičemž potvrdil rozhodnutí o tom, že dvě nezletilé děti byly svěřeny do výlučné péče matky, a lehce pozměnil výrok o výživném a o styku otce s dětmi.

Otec proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal ústavní stížnost, v níž namítal, že obecné soudy se nedostatečně zabývaly okolnostmi případu, když dle jeho názoru zde nebyly překážky pro střídavou péči. Ani nevhodná komunikace mezi rodiči, ani vzdálenost mezi jejich bydlišti téměř 200 km, když matka se s dětmi odstěhovala ze společné domácnosti, dle jeho názoru nepředstavovaly takovou překážku, aby nebylo možné střídavé péči vyhovět. Dále pak považoval za nespravedlivé to, jak obecné soudy upravily místo, v němž má docházet k předání a převzetí dětí, tj. bydliště matky, což znamená, že veškeré náklady s tím spojené nese otec.

Ústavní soud se nejprve zabýval námitkami otce ohledně nestanovení střídavé péče, přičemž dospěl k názoru, že Krajský soud v Brně se dostatečně podrobně zabýval komplikovanými vztahy mezi rodiči nezletilých, kdy uzavřel, že v projednávané věci nejsou dány podmínky pro nařízení střídavé péče. Ústavní soud v tomto ohledu neměl, co by Krajskému soudu v Brně vytknul.

Byť Ústavní soud v důsledku ústavní stížnost otce zamítl jako nedůvodnou, je potřeba poukázat na to, že věnoval velkou pozornost části odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně stran vyživovací povinnosti otce k nezletilým dětem. Kromě toho, že Krajský soud zohlednil potřeby nezletilých dětí a majetkové poměry rodičů, považoval za důležité zohlednit také velmi vysoké náklady otce na dojíždění za nezletilými dětmi a přihlédl také k tomu, že naposledy rodinnou domácnost vedli rodiče v současném bydlišti otce, odkud se matka s dětmi odstěhovala, což podle soudu snižuje možnosti a schopnosti stěžovatele k plnění výživného.

Ústavní soud v tomto ohledu poukázal na to, že v daném případě je jasně patrná problematická a nedostatečná právní úprava a soudní praxe, které nereaguje na případy, kdy po svěření dítěte do péče jednomu z rodičů se ten i s dítětem odstěhuje z původního místa bydliště, což není v České republice ojedinělým jevem. V takové situaci je pak rodič, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, stává slabší stranou, které de facto nezbývá než přistoupit na podmínky vyvolané druhým rodičem, aniž by je mohl ovlivnit.

Vzhledem k tomu pak Ústavní soud provedl analýzu právní úpravy a soudní praxe v některých velkých státech Evropy a také poukázal na právní úpravu USA. Z této analýzy pak vyplynulo, že obdobně jako v ČR je právní úprava vágní a je tedy o to víc kladen důraz tzv. soudcovské nalézání práva. Mimo to pak poukázal na své jiné nálezy, které se však dané problematiky dotýkaly spíše okrajově.

Ústavní soud uvedl, že si je vědom toho, že se jedná spíše o nový náhled na rozhodování soudů a jako prospěšné pak považoval nastínit pro obecné soudy inspirativní vodítka, jež by jim mohla být v praxi nápomocná. Ústavní soud uvedl, že náklady spojené se stykem nemohou být kladeny k tíži jen jednoho z rodičů, ale ti by je měli nést rovnoměrně, například tak, že ten z rodičů, kdo bude mít dítě u sebe, jej předá druhému v jeho místě bydliště, či že se tato skutečnost promítne do výše výživného, vždy je však nutné zvažovat všechny okolnosti případu a zvolit to nejvhodnější a nejspravedlivější řešení vzhledem k objektivním možnostem obou rodičů.